CHLUM SVATÉ MAŘÍ - poutní kostel
První zmínka o Chlumu Svaté Maří pochází z roku 1341. Osídlení místa je však mnohem starší. Ve 13.století zde stála socha Panny Marie a dřevěná kaple. Tu nahradil kolem roku 1400 kamenný kostel Nanebevzetí Panny Marie a Maří Magdalény. O poutníky, kteří přicházeli do Chlumu, se starali členové řádu Křížovníků s červenou hvězdou a ti poblíž kostela založili osadu.
V roce 1429 přitáhli husité a kostel vypálili, ale po skončení husitských válek byl znovu opraven. Během 15.století se osada pomalu mění na městečko. Velmistr arcibiskup Harrach roku 1651 povýšil Chlum na městys a dovolil užívání vlastní pečetě se znakem : červeným křížem a hvězdou nad třemi zlatými vrchy.
Po třicetileté válce se poutě velmi rozmohly a pražský arcibiskup a velmistr Jan Bedřich Valdštejn povýšil zdejší faru na proboštství, což dalo podnět k výstavbě nového chrámu a poutního areálu.
Poutní kostel obklopený areálem proboštství Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou stojí na místě gotického kostela z konce 15. století. Před ním byla v letech 1664 - 65 postavena kaple oválného půdorysu s uctívanou mariánskou sochou. Kaple se zachovala v dispozici dnešního mladšího chrámu, na jeho západní straně mezi věžemi.
Chrám byl postaven v letech 1690 – 97, patrně podle projektu Kryštofa Dienzenhofera mistrovým polírem Wolfgangem Braunbockem. Na původní kapli navazuje trojlodí s příčnou lodí a pravoúhlým chórem. Chrám obklopují symetricky komponované ambity s kaplemi z let 1708 - 24. Severní frontu areálu tvoří trojkřídlá barokní budova, bývalé proboštství z let 1706 – 24.
Poutní areál od počátku 90. let 20. století prochází rozsáhlou obnovou, která je spolufinancována z prostředků ministerstva kultury v rámci Programu záchrany architektonického dědictví.