TOUŽIM - zámek
Toužim (612 m n. m.) je malé historické město na západě Čech, ležící v mělkém širokém údolí horního toku říčky Střely v Tepelské náhorní plošině. Dějiny Toužimi a jeho okolí se začaly psát na sklonku 12. století, kdy toto území od českých panovníků získal a následně také kolonizoval jihočeský velmož Jiří z Milevska, jenž posléze své majetky daroval klášteru premonstrátů v Milevsku, který založil v roce 1185.
Toužim byla již od počátku správním centrem panství. Za husitských válek se toužimského klášterního majetku zmocnila kališnická šlechta. Jan I. z Vřesovic přeměnil Toužim na gotický hrad a v roce 1469 k němu přenesli obyvatelé vypleněného města Útviny svou městskou obec. Toužim se tak stala opevněným městem a hospodářským centrem panství. Posledními šlechtickými majiteli byli v letech 1837-1945 vévodové Beaufort-Spontini.
Zejména v období renesance v 16. století doznalo město značného rozkvětu, zdejší zámek byl šlechtickou rezidencí, kvetla řemesla i obchod s horními městy v blízkém Slavkovském lese a Krušnohoří. Město postupně získalo řadu práv, mělo radnici, dvě školy, tři kostely, za městskými hradbami vyrostla předměstí. Původně převážně české obyvatelstvo bylo postupně v průběhu 16. a 17. století vytlačeno a germanizováno německými kolonisty, v 17. století se zde usadili i židé.
Historické jádro Toužimi se zámkem je památkovou zónou, stejně jako dvě vesnická sídla Kosmová a Kojšovice. Bohatá minulost a její stopy v podobě četných památek společně se zdejší přírodou vytvářejí dobré podmínky k aktivnímu odpočinku a zvou k návštěvě a poznání této dosud málo známé oblasti Čech.