BEČOV NAD TEPLOU - hrad a zámek
Historickému jádru Bečova vévodí komplex jednoho z nejzachovalejších českých pozdně gotických hradů. Vysokému skalnímu výchozu dominují dvě věžové stavby – menší s hradní kaplí Navštívení Panny Marie s unikátními nástěnnými malbami z roku 1400 a větší obytná věž (donjon) vybudovaná kolem roku 1500. Obě věže byly za Pluhů z Rabštejna v první čtvrtině 16. století propojeny spojovacím křídlem se třemi patry hodovních síní (tabulnic). Později byl přistavěn nový renesanční palác, nazývaný Pluhovský, dochovaný v klasicistní úpravě. Přístup do hradu střežila na jihu ještě vysoká válcová věž snesená roku 1623, jejíž spodní část je dnes upravená jako vyhlídková terasa. V průběhu třicetileté války byl hrad dobyt a vydrancován švédským vojskem. Při následných opravách byla podle plánů vojenského velitele hradu Jana Lacrona vybudována nad příkopem u vstupu z města mohutná dělová bašta. Na ní byl pak za Questenberků v letech 1750-1753 postaven nový barokní zámek s použitím původní renesanční brány. Dominantou zámku je osmiboká nárožní věž s knihovnou a zámeckou kaplí. V 60. letech 19. století byla připravována romantická přestavba hradu podle plánů Josefa Zítka, která se však naštěstí neuskutečnila. Z té doby pochází jen úprava zámeckých teras. Protože vlastní hrad sloužil již jen jako hospodářské zázemí zůstal zachován ve středověké podobě. V roce 1996 byl po rozsáhlé a náročné rekonstrukci poprvé ve své historii zpřístupněn veřejnosti Dolní zámek. Od roku 2002 je zde vystaven i relikviář svatého Maura.
V trezorové místnosti Dolního zámku je vystaven jeden z nejcennějších pokladů na území České republiky – relikviář svatého Maura. Byl zhotoven v průběhu první třetiny 13. století pro benediktinský klášter ve Florennes v dnešní Belgii a určen k uložení ostatků svatého Maura, sv. Timoteje a sv. Jana Křtitele. Vychází z typu románských tumbových relikviářů kolínsko-mosanského zlatnictví. Na dřevěném jádru je bohatá výzdoba ze zlaceného stříbra a zlacené mědi tvořící figurální, reliéfní a filigránové prvky, doplněná emailovými a firnisovými destičkami, šperkovými kameny a antickými gemami. Po zrušení kláštera v průběhu francouzské revoluce získal relikviář Alfréd de Beaufort - Spontin a po opravě jej dal převézt na své sídlo do Bečova. Po skončení II. světové války, když Beaufortové Bečov opouštěli, zakopali relikviář tajně pod podlahu hradní kaple, kde ležel téměř čtyřicet let. V roce 1985 byl relikviář konečně nalezen, ovšem ve velmi špatném stavu. Náročné restaurování této vzácné a jedinečné památky evropského významu trvalo celých jedenáct let.
Botanická zahrada v Bečově nad Teplou o rozloze 9 hektarů byla před 2. světovou válkou jednou z nejvýznamnějších historických sbírkových zahrad v Čechách. Sbírková zahrada byla založena za posledního majitele panství Jindřicha z Beaufort-Spontin a jeho ženy Marie (otcem Marie Beaufort byl hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca, zakladatel Průhonického parku). Původní název byl „Beaufortské alpinum a zahrada u Korunního rybníka“. Od 2. světové války však nebyla udržovaná a prakticky veškeré rostlinstvo zmizelo. V současné době je zahrada oživována díky práci dobrovolníků ZO ČSOP Berkut a v roce 2014 byla přijata do Unie botanických zahrad.
Více o Botanické zahradě zde.